Poezie 30. a 40. let 20. století

Přejít na: navigace, hledání

• konec 30. let ovlivněn ohlasem španělské občanské války, odraz Mnichova 1938, ohrožení národa, okupace, básníci experimentují - motivy domova, dětství, projevuje se vlastenecké cítění, krásná čeština, návrat k slavnější historii, až do roku 1945

• František Halas (1901-1949): skeptik, melancholik, stín smrti, měl tragický život (zemřela mu matka i sourozenci), hluboké sociální cítění, nemohl studovat, ani jeho poetismus není hravý jako u jiných, je smutný, používá řazení představ
  • Já se tam vrátím (1939, ale vyšla až 1947) - lyrická próza, oslava rodného kraje, pevná životní jistota, stálost, melodičnost, zpěvnost
  • Naše paní Božena Němcová (1940) - oslava 120 let od jejího narození, vzor národní hrdosti a síly, symbolická krása její řeči, zpodobení jejího osudu - ne moc šťastný, jako nyní osud národa
  • Ladění (1942) - o dětském vnímání světa, vzpomínky na dětství a domov, melodičnost, krása jazyka " určeno malým dětem před spaním
• František Hrubín (1910-1971): smyslový vztah k rodnému kraji, ovlivněn krajem dětství - Posázaví, poezie velmi melodická, protiklady - láska, život x smrt, hvězdy x země, úzkost, strach, pomíjivost, nicota; pravidelné verše, melodické
  • Zpíváno z dálky (1933) - přírodní a intimní lyrika
  • Krásná po chudobě (1935) - meditativní a reflexivní lyrika, oslava lidského života, v duchovnosti hledá záchranu před skepsí
  • Včelí plást (1940) - duchovní lyrika, motivy ohrožení země, jistotou a posilou je vztah k domovu, vzpomínka na rodný kraj jeho předků
  • Mávnutí křídel (1944) - důraz na hodnoty rodinného života
• Vilém Závada (1905-1982)
  • Cesta pěšky (1937) - už ne tak pochmurné nálady (život je naplnění bolesti a smutku), jediné bezpečí vidí v čase před narozením, motivy rodného kraje, důvěrněji k němu přilnul
• Josef Hora (1891-1945): touha po harmonii, soucit s lidmi, citově založený, lidé by se měli sbratřit, kolektiv má pomoci ze samoty, revoluce je prostředkem ke zlepšení mezilidských vztahů, motivy lásky soucitu, gymnázium v Roudnici, práva v Praze, novinář, důraz na vyváženost obsahové a estetické složky
  • Máchovská variace (1936) - 100 let od smrti, motivy lásky, země, domova a času
  • Domov (1938) - pásmo, oslava rodné země, obava o její budoucnost, reakce na Mnichov - b. Zpěv rodné zemi
  • lyrickoepická báseň Jan Houslista (1939) - návrat českého hudebníka z ciziny domů, aby prožíval utrpění, kterým prochází jeho země, osudové sepětí umělce s rodnou zemí
• Vítězslav Nezval (1900-1958) - všestranný talentovaný básník, hudebník, historický prozaik, filmař, od 1922 členem Devětsilu - poetismus, od 1934 člen Surrealistické skupiny, velká kultura slova, projevu, tvořil pro radost, touha po ideálním životě, základním tématem je proměnlivost světa, ukazuje ho z různých úhlů
  • Matka naděje (1938), Pět minut za městem (1939) - obava o osud národa, subjektivní motivy, pevné pouto s rodnou zemí, odpor k okupaci
• Jiří Orten (1919-1941) - básník, ovlivněný existencialismem a svým židovským původem, nemohl dostudovat vysokou školu, život stále v ohrožení, jedinou jistotou je konečnost života
  • Čítanka jaro (1939) - důvěrný vztah k životu, okolí, to je ale zraňováno a narušováno, jeho touha nemůže dojít naplnění, prostá písňová forma, ale je cítit to napětí
  • Cesta k mrazu (1940) - pocity hrůzy, blízké smrtí, samoty, zničena představa naivního pohledu na svět, jediná jistota smrt, nicota, jediné bezpečí před narozením v matce
  • Jeremiášův pláč (1941), Ohnice (1941), Scestí- už se smířil se smrtí, znovu touha po harmonii, přijmout pozemský svět
  • Elegie (1941) - dolehla na něj tíživá situace (milostné zklamání), výrazné motivy samoty, reflexivní poezie
• Jaroslav Seifert (1901-1986) - 1. český nositel Nobelovy ceny, * na Žižkově, časté motivy domova, dětství, maminky, chudý proletářský život, podílel se na zrodu Devětsilu, publicista v Rudém právu, 1929 vyloučen z KSČ, po roce 1968 jako odpůrce totality nesměl publikovat - témata, která apelují na pocit národního uvědomění
  • Jablko z klína (1933), Ruce Venušiny (1936), Jaro, sbohem (1937) - subjektivní, intimní lyrika, základní motivy: domov, Praha, dětství, prostá, srozumitelná řeč, hovorová čeština, písňová forma, velmi melodické, melancholické pocity (maminka, dětství atd.)
  • Zhasněte světla (1938) - reakce na mnichovskou zradu, posila národa, výraz naděje
  • Vějíř Boženy Němcové (1940) - tragika jejího osudu
  • Světlem oděná (1940), Kamenný most (1944) - Praha minulosti a básníkova mládí, symbol existence národa, citová vroucnost
• Bohuslav Reynek (1892-1971) - básník, překladatel, grafik, expresionista, jeho tvorba svázána s vírou v Boha a láskou ke krajině (Havlíčkobrodsko, Českomoravská vysočina)
  • Setba samot, Pieta - motiv rodného kraje, venkova, ztajemnění přírody, mlhavost, splývání obrysů (častý motiv zamrzlého okna)
  • Pozdní motýli - meditativní, snové básně

Hodnocení dokumentu